Anyberry

Čtvrtek 18. dubna

Jako obvykle, i dnes je nad ránem dost zima. Není mi vyloženě kosa, ale trochu chladno, když se pohnu. Vzbudím se tak 2:30 a pak už je to jen přerušovaný spánek.

Dnes nikam zas tak nespěchám. Do Grand Canyon Village je to jen 15 km a nejspíš tu budu v kempu dnes spát. Takže vstanu až před šestou, pár minut před tím, než na mě začnou dopadat sluneční paprsky. Ale moc to nepomáhá. Na balení potřebuju rukavice. Filtr jsem měl ve žďáráku u hlavy a možná to pomohlo, ale teď vidím, jak zbytek vody v něm zmrzl. Hmm, tak doufám, že jsem nezničil další filtr. Budu věřit, že je to ok.

Vyrážím 6:37. Jdu lesíkem po takové polňačce. Za 5 km dojdu k trailer campu v Tusayanu, to je servisní vesnice před Grand Canyonem. Chce se mi na velkou, tak snad to vyřeším tam. A skutečně, povedlo se!

Provedu bidet a hned se mi jde líp! Následuje asfaltová cyklostezka v lese až do Grand Canyon Village. To jsem nečekal, že zrovna tady bude nejdelší asfaltový úsek na trailu.

Když dojdu na okraj vesnice, tak odbočím doleva a směřuju rovnou ke kanceláři, kde se udělují permity na kempování v parku.

Ještě ráno jsem koketoval s myšlenkou, že v 10 pojedu busem zpět do Flagstaffu, protože to vypadalo nadějně, že si konečně budu moct na poště vyzvednout stan. Ale zaprve k tomu nedošlo – pořád to ještě nebylo ready. A zadruhé mi napsala Deserrae, která jde přede mnou, že má permit na dnešní noc v kempu Bright Angel uvnitř kaňonu. Rozhoduju se, že jdu taky. Včera večer jsem se cítil KO, ale teď už se zase cítím úplně v pohodě a není to zase tak daleko. A navíc je to celkem vzácná příležitost. (Původně jsem myslel, že budu spát tady na okraji a další den to projdu až na severní okraj.) Na kemp uvnitř Grand Canyonu se totiž obvykle čeká velmi dlouho a my jako thru hikeři máme privilegium tam přespat bez předchozí rezervace – mají tu pro nás dva camp spoty.

Dojdu tedy do Backcountry Office, pán je velmi milej, dá mi všechny informace a permit. Stálo to 25 dolarů. Pak pokračuju ke kempu, kde si chci dát sprchu a vyprat oblečení. Potkávám se s Deserrae. Pereme, nabíjíme a vegetujeme venku.

Pak se ještě s jedním dalším hikerem (Fun Fact) odebereme najíst a já pak nakupuju jídlo na další 2,5 dne.

Zhruba ve 2 s Des vyrážíme. Prve procházíme podél okraje, až v 15:40 dojdeme na začátek sestupu. Tady doplníme vodu a můžem jít na to! Až dolů k řece je to asi 1600 výškových metrů a 10 km.

Je tu zezačátku dost lidí, ale i tak je to bomba. Fotíme o 106. Jak postupujeme níž, tak je lidí míň a míň. Konečně budeme mít spoustu fotek sebe sama – až si ty fotky vyměníme. Dosud jsem měl za celý trail tak 3 fotky sebe.

Asi bych šel sám dolů rychleji a bez zastavení, Des trochu trápí nohy, tak jdeme pomaleji, ale možná je to tak nakonec lepší. Aspoň tu strávím víc času a víc si to užiju. A taky je fajn mít projednou na trailu společnost, protože jinak jsem šel zatím víceméně furt sám.

V 18:27 projdeme tunelem a ocitneme se na visutém mostě, po kterém přejdeme řeku Colorado. Řeka je větší, než jsem si představoval.

Je to tu úplně jiný svět. Spousta zeleně a velmi teplo. Takový kus ráje. Projdeme ještě pár set metrů a jsme v kempu. Naše dva vyhrazené plácky jsou až úplně na konci. Celkově je tu docela plno, ale na těch našich pláccích tu budeme dnes sami! Wow! Čekali jsme, že už tu nějací hikeři budou.

Utáboříme se, trochu ještě pojíme, pak jdeme pro pitnou vodu do Phantom Ranch, který je o pár set metrů dál. Po cestě zpět už se stmívá a pomalu jdeme spát.

Teď je 20:25 a končím s tímto zápiskem. Je fakt horko! Zatím to není ani na spacák. Jsem zvědav, jak bude ráno. Je to tu fakt speciální místo.

37 km, stoupání 367 m, klesání 1587 m. Celkem 1162 km.