Anyberry

Středa 17. dubna

Vstávám asi 5:30. Chladno mi možná trochu bylo, ale nic zásadního. Akorát to balení v té kose je vždycky opruz. Vyrážím 6:08.

Dnes to určitě nepůjde už tak rychle jako včera. Ale jdu zhruba 5,8 km/h, což taky není zlé. Krajina je prve ještě pořád dost otevřená, ale pak už začne převládat les.

První pauzu dělám po 12 km, další 25 km, pak 37,5 km. Dneska to slunko víc peče. Odpoledne mám pocit, že se sotva šourám. Navíc dnes už to není tak rovné jak včera, víc se to vlní.

Ve 12:42 dojdu k wildlife tanku. Je to poslední zdroj vody až do zítřka rána, kdy dojdu do civilizace. Beru 2 litry, musí to stačit.

Před třetí dojdu k Grand View Trailhead. Je tu věž, ze které je hezký výhled na Grand Canyon v dáli. Už zítra tam dojdu!

Už se mi moc nechce jít. Taky mě začíná trápit tření mezi půlkami. To je věc, se kterou bojuju dlouhodobě, ale už to většinou dokážu manažovat. Dnes už to moc nejde. Vazelína nepomáhá. Ale ještě bych se chtěl trochu přiblížit, abych to zítra měl do Grand Canyon Village už jen třeba 10 mil.

Tak jdu a jdu lesem, až překročím 60 km a pak si po chvilce najdu hezké místo na spaní a pro dnešek končím. Je asi 18:40.

Ještě mě taky trápí tvořící se puchýře vzadu na patě. Přijde mi, že to začalo s novými botami tak 10 dní zpět. Přitom jsou to zase Altry, akorát o rok novější, tak se tomu divím. Ale není to nic kritického. Akorát na pravé noze je už zřetelný malý tvrdý puchýřek. Na noc na to lepím takovou tu gelovou náplast, snad to trochu pomůže.

Spát jdu tak kolem osmé.

60 km, stoupání 804 m. Celkem 1125 km.