Anyberry

Úterý 16. dubna

Vstáváme v 6 jako obvykle. Můj spánek opět nic moc. A to jsem si včera ani nedal pivo. Nevím, čím to je. Možná se mi tělo snaží něco říct? Přitom ale poslední tři dny byly dost odpočinkové, tak nevím.

Snídáme. Dnes máme jogurt s ovocem a topinky s marmeládou a vaječnou omeletu.

Dnes všichni někam vyrážíme. Alenka a Lenka pokračují AZT od Taco Bell, budou mít dnes kratší den, dojdou až před sníh – stejně jako jsem to měl já před dvěma dny. Storm Mocker jede busem do Grand Canyonu a já se potřebuju dostat ke Kelly Tank, kde jsem včera skončil. Je to asi 20 minut autem z města na sever.

Je po snídani a jsem trochu nervózní. Už chci zpět na stezku. Nejraději bych tam jel hned brzo ráno. Vyrážíme všichni spolecně autem někdy kolem osmé. Tak nějak přirozeně prve vezeme holky k Taco Bell, protože je to nejblíž. Pak Storm Mockera vyhodíme v centru a pak mě Tím veze na okraj města, kde chci stopovat dál na sever.

Když tam dojedeme, Tim říká, že mě hodí až ke Kelly Tank. Dokonce ještě i 5 km po štěrkové silnici až ke stezce. To se mám, je moc hodnej. Stop by mohl trvat pěkně dlouho a pak bych ještě musel hodinu jít pěšky až ke stezce.

Po cestě mi Tim povídá o své kariéře. Do důchodu šel před 10 lety. Předtím pracoval 35 let pro nějakou vládní agenturu, která řešila nějaký spor ohledně pozemků patřící původním obyvatelům a řešili stavbu infrastruktury v rezervaci a taky relokaci jednotlivých rodin na nová vhodná místa. Byl ve vedoucí pozici a měl hodně zodpovědnosti. Zní to zajímavě.

Na trailu jsme pár minut před devátou. Rozloučíme se a já můžu začít šlapat. Dnes to bude celý den po rovince, anebo dokonce z kopce. Jde mi to mega dobře. Spánek nespánek, cítím se po těch pár volnějších dnech odpočatě. Vím, že o 3 míle dál dnes ráno vystartovala Deserrae. Bylo by fajn ji dohnat, ale to je nereálné. Už kvůli tomu, že začala v 6 ráno. Ale i tak se cítím namotivovanej a od začátku valím 6,4 km/h. Tak rychle jsem snad nikdy na hiku nešel. A vydrží mi to skoro až do večera!

Každých asi 12 km udělám tak 10 minut pauzu a pak zase pokračuju dál. Krajina se postupně otevře. Teď jsou to takové otevřené travnaté pláně. Ale pořád jsou tu i nějaké stromy a někdy je jich i víc a zrovna v takovém místě dnes skončím.

Teplota je dnes už výrazně vyšší než včera, ale pořád se jde příjemně. Je tak 17 stupňů.

Před polednem si po pauze uvědomím, že jsem do batohu zapomněl dát péřovku. Většinou přijde až navrch. Je docela štěstí, že jsem si to uvědomil. Bylo to díky tomu, že mi zrovna Melody psala sms, jestli není moje péřová vesta, která zůstala v jejich autě. Bylo to přesně 1 míli zpět k tomu místu. Odložil jsem batoh u cesty a zaběhl jsem si pro bundu a zpět. Takže jsem si přidal zbytečné 3 km. Stane se.

Po jedné pak dojdu k trailheadu a tady je pickup a trail magic. Dám si vychlazenou limonádu a hot dog. Připravila to tu pro nás jedna holka z Flagstaffu. Pak pokračuju dál.

Kolem sedmé se začíná stmívat. Potkám pár dalších hikerů.

Někdy před osmou, když už skoro není vidět, najdu hezké místo na kemp. Končím. Připravím se na spaní a před půl devátou jsem ve spacáku. Dnes je to můj vzdálenostní rekord na tomto trailu.

58 km, stoupání 437 m. Celkem 1065 km.