Anyberry

Neděle 6. července 2025

Vstávám v 6:45. Sice jsem se v noci trochu budil a taky jsem šel na záchod, ale vyspal jsem se dobře. Snídaně je v 8. Dopisuju a publikuju blog, balím se a pak je čas na snídani. Dokonce nás na ni pustí už tak 7:52!

Ještě před snídaní daruji personálu své půlkilové balení sýra. Asi fakt nemá smysl, abych to tahal s sebou. Pak mám ještě půlkilovej bochník chleba, ale z toho jsem už kus utrhl, tak je mi blbý to někomu dávat. Nechám ho na pokoji a snad se s tím nějak poperou. Asi to vyhodí.

A teď hurá na snídani! Jídla je hodně a je tu všechno! Kdybych si chtěl stěžovat, tak snad chybí nějaké buchty a ovoce, ale stěžovat si nechci, jsem spokojen. Sedím u stolu s borcem a holkou, co jdou taky Massiv Trail a co jsem s nimi jel včera mikrobusem. Že prý dnes a zítra budou nejtěžší dny. O dnešku jsem četl, že to má trvat 10 hodin. Jsem na to zvědavej!

Všichni si balí svačinky, i já! Dělám si 3 sendviče se šunkou a sýrem. Piju hodně čaje a pak si ještě plním termosku na cestu.

V rychlosti dobalím věci a v 8:50 vyrážím. Měl jsem za to, že moji dva kolegové už vyrazili přede mnou, ale nakonec se ukáže, že ne.

Začátek už znám ze včera, ale po 10 minutách jsem u rozcestí a tentokrát jdu přímo vzhůru. Terén není úplně jednoduchý, ale zatím to jde.

Za první hodinu mám nastoupáno 500 m. První stoupání by mělo být 700 m. Pak se to skutečně začne trochu vlnit, ale ještě to i trochu stoupá. Postupně přibývají sněhová pole, až sníh začne převažovat. Je ho tu fakt hodně. A já mám obyčejné tenisky a ponožky.

Asi ve 12 jsem na nejvyšším bodě a traversuju nad zamrzlým jezerem. Jsem ve výšce 1400 m. Po několika hodinách ve sněhu ztrácím cit v nohách. Neoprenové ponožky by se tu hodily.

Naštěstí všechno jednou končí. Ve 2 se míjím s borcem se psem a ten mě ujistí, že dál už to bude pohoda.

A taky že jo. Stezka je čím dál tím lepší, už jdu většinou i přes 4 km/h. Předtím jsem šel spíš tak 2-3 km/h. Byl ten postup nahoře dost pomalý. Fyzicky náročné mi to moc nepřišlo, spíš na psychiku je to horší, když to jde pomalu.

Pomalu ale jistě klesám až do 1000 m a pak se ocitnu u přehrady a tady začíná štěrková cesta.

Do chaty zbývají asi 2 km. Dojdu tam v 16:20. Takže mi to trvalo 7 a půl hodiny. No, původně jsem uvažoval, že bych sem mohl dojít hned po příjezdu k Sota Sæter, to bych přišel hodně pozdě, navíc v tom dešti… Ještě že jsem nešel. A další chata je podobně daleko, takže jít dnes dál taky nepřipadá v úvahu.

U chaty mě hned vítá sympatickej borec, co to tu vede. Pokoj pro mě nemají, budu v noclehárně, nejspíš sám, leda že by se později ještě někdo objevil. Je to o trochu levnější než včera – 1060 NOK. Taky se ptám na další chatu a borec jim pošle email. Teda normálně bych zítra mířil na Sognefjellshytta, ale ta je soukromá a už jsem se včera díval na web a levné pokoje už nemají a dražší je za 2000 NOK. Ale o 3 km dál po silnici je další chata – Krossbu – tak asi přespím tam.

Osprchuju se, přeperu oblečení a dám sušit do sušárny. Pak se přesunu do jídelny a píšu blog. Mezitím se dozvím, že v chatě pro mě mají místo, tak to potvrzuju. Mobilní signál tu v okolí není, ale na chatě mají Starlink.

I tady mají večeři v 7 a snídani v 8. Asi je to tu standard. O půl šesté začínají chystat večeři, tak se přesunu do místnosti vedle. Teď je 17:55 a zbývá hodina do večeře, už se těším! Moji dva kolegové zatím nikde.

Jo a počasí bylo dnes velmi dobré. Ráno při snídani byly hory v mlze, ale ta se postupně zvedla. Bylo polojasno. Prve jsem šel v merino triku s dlouhým rukávem, ale v tom bych se uvařil, takže jsem se brzo převlékl do lehkého syntetického trika s krátkým. A dole od rána kraťasy. A bylo mi dobře.

Trochu mám obavy z toho sněhu. Koukám se na výškový profil celého trailu a ve výšce, kde byl dnes sníh, budu skoro každý den až do konce. A tát to tady bude asi jen velmi pomalu. Ale je dost možné, že jižněji bude sněhu míň.

Večeře je dnes slabší. Zeleninový krém je ok, ale pak jsou párky s bramborovou kaší a kečupem a hořčicí. A jako dezert taková nějaká hustá marmeláda a na to trochu smetany. Přijde mi, že se mohli trochu víc posnažit. Ale najím se i tak, možná až příliš.

Když je v 8 po jídle, tak se objeví Tom a ta hikerka se psem. Prý přišli tak před půl hodinou. On by šel rychleji, ale šel s ní. Že prý to bylo v pohodě, akorát dělali hodně pauzy a tak.

Pak si ještě čtu a asi v 10 se přesunu do noclehárny, kde dnes spím. Místnost sdílím ještě s mladým párem, co šel dnes taky to stejné co já.

25 km, stoupání 1304 m.

Útrata:
1060 polopenze Nørdstedalseter