Anyberry

Sobota 5. července 2025

Budík mám na 6:45 a v tolik taky vstávám, i když se budím několikrát před tím. Ale vyspal jsem se dobře. Venku prší.

V 8:13 mi jede vlak z Lillestrømu dál na sever. Chci na nádraží dojet autobusem, tím spíš že prší. Vyhlédnu si bus 100 v 7:46. Zastávku mám pár minut pěšky. Jsem tam raději dřív. V 7:46 opravdu jede bus, ale opačným směrem, než čekám já a na druhé straně je zastávka až kus za rohem! Nee! On totiž projíždí skrz vesnici, místo aby jel nejkratší cestou k nádraží. Ach ach. Měl jsem si zkontrolovat odjezdy na zastávce. Naštěstí v 7:52 jede další bus – 340. Dojdu na tu správnou zastávku a zkontroluju si odjezdy a teď už jsem správně. Přichází čekat i nějaký pán.

Tentokrát už to naštěstí klaplo. Takové drama hned po ránu! Na nádraží jsem v 8 a ještě si stihnu v bankomatu vybrat nějakou hotovost (2000 NOK, 4000 Kč). Vlak přijíždí přesně včas. Jízdenku jsem měl koupenou dlouho dopředu přímo z Osla, tak jsem včera psal na podporu, aby dali vědět personálu, že nastoupím později. Dřív mi totiž řekli, abych to udělal, jinak by moje místo mohli někomu prodat. Místo je skutečně volné, hurá!

Čeká mě teď přes 3 hodiny cesty do města Otta. A pak další bus do Bismo a pak ještě taxi. Prve se nasnídám. Přes uličku sedí slovenský pár. Poznal jsem je podle kalhot Zajo. Další zastávka je letiště a ke mně si přisedne nějaká ukrajinská (doufám) paní, které pomůžu zjistit, kdy budeme v Trondheimu, což je konečná stanice.

Teď je 9:11 a já mám za sebou hodinu jízdy!

Cesta vlakem uběhla rychle. Místy jsem trochu pospával. V Otta mám půl hodiny, než mi pojede autobus do Bismo. Na můj autobus nakonec čeká docela dost pěších turistů. Ale většina z nich vystoupí dřív. Až do Bismo nás jede jen pár. Jsme tam ve 13:20. Zbývá poslední úsek: asi 40 km taxíkem až k chatě Sota Sæter. Ten taxík to člověku normálně vyhodí, když hledá spoje. A je tam uvedené číslo, na které se má zavolat nejméně 2 hodiny předem. Volal jsem ráno v 8 a myslím, že jsem někoho vzbudil. Ale mělo by to být domluvené.

V Bismo nás zůstalo čekat na taxi 7 – čtyřčlenná rodinka a pak jesen borec, jedna baba a já. Po chvíli skutečně přijedou dva taxíky. Jeden Passat kombi a druhý mikrobus. Rodinka bere osobák a my zbylí sedáme do mikrobusu.

Silnice je čím dál užší, až v jednom místě přejde na štěrkovou cestu.

Na místě jsme kolem druhé. Během cesty sleduju, jak naskakuje částka na taxametru. 500, 800, 1000… 1500! Hmm, tak co se dá dělat. Myslel jsem, že to bude nějaká nižší cena, když je to místo busu. A ono nakonec jo! Každý platíme 97 NOK (asi 200 Kč). Tak to jde!

Počasí je zatím nic moc. Prší. Ubytuju se a za polopenzi platím 1250 NOK. Mám svůj vlastní pokojík v takové chatce, luxus!

Vybalím se a pak přemýšlím, co teď. Večeře je v 7. Tak asi mi nezbyde než se jít projít v dešti. Přece tu nebudu trčet na pokoji. Pořádně se najím a vyrážím bez ničeho, jen do kapsy bundy dám rukavice a 25g tyčinku (ani jedno nepoužiju) a do druhé kapsy mobil.

Prve jdu údolím asi 2 km, pak se vrátím zpět a vyrazím směrem vzhůru k horám. Po chvíli odbočuju doprava – zítra budu mít start stejný, ale pak půjdu rovně.

Postupně stoupám a otevírají se mi hezké výhledy zpět do údolí, i na okolní hory se sněhem.

Je to nádhera. Terén je celkem obtížný, i tím, že furt prší, ale dá se to. Když jdu asi 2 hod 20 min a mám nastoupáno 700 m, tak to otáčím.

Dolů mi to jde rychleji. Dokonce už většinou ani neprší. Zpět na chatě jsem asi 18:30. Za 100 NOK kupuju klíč na samoobslužné chaty – někdy později nejspíš na nějaké budu spát. Taky se dozvídám, že zabalit si svačinu při snídani můžu zadarmo, je to v ceně. Myslel jsem, že se to platí extra. Takže mám asi fakt zbytečně moc jídla. Co se dá dělat. Musím hodně jíst.

Dám si sprchu a sušit věci (hlavně boty) a pak už je akorát čas na večeři. Všichni ostatní už sedí v sedací místnosti, tak se připojím a o pár minut později se všichni přesuneme do jídelny, kde už jsou připravené jmenovky.

Na večeři je zeleninový krém, pak nějaké vepřové a klobása a brambory a zelí a pak čokoládový krém. Je to dobré. A mezitím se bavím se svými spolustolovníky a dozvím se nějaké zajímavé věci. Jsem tu jediný cizinec. A další dva lidi se zítra taky chystají na Massiv Trail jako já.

Zhruba v 8:20 je po všem a ještě si sedám v sedací místnosti a píšu blog. Teď je 21:16 a mám hotovo! Jdu se asi přesunout do pokoje.

Zalehám někdy desáté.

13 km, 703 m stoupání.

Útrata:
97 taxi z Otta
1275 polopenze Sota Saeter
100 klíč k chatám