Anyberry

Středa 24. dubna

Ne že bych se vyspal nějak skvěle, ale je aspoň teplo a v noci pak už nefoukalo. Je tu krásné ráno.

Vstávám, snídám, balím. Vyrážím v 5:59. Mám několik možností, kudy se dnes dostanu ven z kaňonu zpět na jižní okraj. Jsem rozhodnut, že půjdu nahoru po Grand View Trail, ale buď bych mohl začít stoupat přímo nahoru kaňonem Cottonwood, kde jsem spal, anebo budu pokračovat po vrstevnici po Tonto Trail ještě 2,5 km a pak odbočím doprava na Grand View Trail. Anebo bych mohl jít po Tonto Trail ještě další hodinu a dojít až k Hance Creek, tam nabrat vodu a pak se kousek vrátit, začít stoupat a napojit se na Grand View Trail. 

Volím druhou variantu. První půlhodinka je tedy jednoduchá, jdu po vrstevnici. Je to bomba, jak vychází slunko a postupně začíná osvětlovat různé skály.

V 6:43 se dostávám na rozcestí a začínám stoupat směrem na jih. Hned zkraje je to dost strmé, ale stezka je to slušná. Je dost brzo ráno, ale vůbec nefouká a na slunku je docela horko. Naštěstí se brzo dostanu do stínu a po značnou část stoupání v něm zůstanu. Terén se začíná zbarvovat do oranžova a k tomu taky přibývá zeleně. Je to tu fakt hezký! 

Po půlhodině se dostanu na takovou náhorní plošinu. Tady za chvíli dojdu ke kempu Horseshoe Mesa Campground, jsou tu dokonce suché záchody. A taky potkám první lidi, co jdou dolů do kaňonu.

Stoupání pokračuje. Jdu po cestičce zařezané ve svahu pod bočním hřebínkem. Je to fakt moc hezký. Jsem rád, že jsem si vybral tuto stezku.

Po osmé potkám skupinku borců, co jdou proti mě. Potěší je můj report stavu vody – voda všude je.

Stezka je čím dál kvalitnější, jak už to bývá, když se člověk blíží k civilizaci. Ale stoupání je dost přísné. Jsou tu okolo hezké skalky. Fakt jeden z nejhezčích úseků za celý výlet.

V 9:20 dávám krátkou pauzu pod převisem hned vedle trailu. Je tu úplně super výhled a taky klid.

V 9:28 jsem nahoře u parkoviště. Jsou tu lidi, ale není jich moc. Ujdu ještě asi kilometr až na hlavní silnici, co vede podél jižního okraje Grand Canyonu. Stopuju. Moc aut mým směrem nejezdí, ale nakonec nečekám ani půl hodiny a zastaví mi italský pár v půjčeném autě. Dělám s nima dvě zastávky na výhledy a pak mě vyhazujou na zastávce, kde už jezdí kyvadlová doprava.

Prve se potřebuju dostat zpět do Backcountry Office, kde vrátím drátěnou tašku na jídlo. Je tam ta stejná milá holka, co mi dávala permit před pár dny. Dávám jí report a souhlasí se mnou, že Grand View Trail asi byla lepší volba stezky zpět nahoru než původně zamýšlená stezka z Red Canyon o kus dál.

Prve jsem myslel, že si ještě prve půjdu dát sprchu, ale už nemám dost mincí a nechce se mi rozměňovat další bankovku, tak na to kašlu. Jdu stopovat směrem do Flagstaffu. Napsal jsem Melody, jestli u nich můžu už dnes spát a prý ok.

Dojdu na silnici a začínám stopovat. Prve mám pocit, že to bude na dlouho. Ale do 15 minut mi staví starší paní v Toyotě Prius. Říká, že už roky stopaře nevzala, ale já jsem vypadal neškodně. Paní zamlada jezdila závodně na silničním kole, byla v národním týmu. Líbí se mi, na jaké zajímavé lidi tady člověk narazí. Do Grand Canyonu jezdí už 30 let. Tentokrát uvnitř strávila několik dní a šla od Bright Angel na dně do bočního kaňonu podél Phanton Creek. Stezka ani není na mapě. Je to právnička, ještě na částečný úvazek pracuje. Žije v Novém Mexiku. 

Cesta do Flagstaffu trvá tak hodinu a čtvrt. Paní je hodná a zaveze mě až k Melody a Timovi. Dveře od domu jsou otevřené, jdu dovnitř, ale nikdo tu není. Jdu na terasu a tam sedí Tim. Je fajn být zase doma! Aspoň tak se tu cítím. Pak přijde i Melody.

O půl čtvrté se jdu aspoň na chvíli projít ven. Venku je hezky a zítra se má počasí zkazit. A z domu je to jen kousíček do lesa. Tim mi radí, abych šel co nejblíž k úpatí hory. Jsou tu velké šutry a je to zajímavé na prozkoumávání. A má pravdu. Je to tu fakt moc hezké. Spousta stezek. Tady by se hezky běhalo. Myslím, že se sem budu určitě muset ještě někdy vrátit.

Vylezu po šutrech o trochu výš, sedám na šutr a chvíli řeším nějaké internety. Pak se vracím zpět. Doma jsem v 17:12. Melody a Tim v obýváku hrají karty. Akorát místo karet mají takové plastové číselné destičky. Zapomněl jsem, co je to za hru.

Dnes tu žádní další hosté nejsou. Na večeři jíme zbytky. Samé dobré věci.

Po večeři pak máme diskuzi mimo jiné na téma mladé generace. Docela se rozohníme. Pak jdem spát.

12 km, stoupání 1195 m. Celkem 1375 km.