Anyberry

Sobota 20. září 2025

Nevím, čím to je, ale opět jsem se moc nevyspal. Nebo teda z části vím. Začal jsem řešit, co budu dělat, až (nejspíš) za 4 dny dokončím trail. A úplně jsem to nedořešil, taky kvůli špatnému wifi. Takže jsem nad tím furt přemýšlel. Zpět domů mi to z Bostonu letí až za 2 týdny. Buď si můžu ještě někam zaletět, třeba do Portorika, anebo zkusím přebookovat letenku. 

Protože kolem čtvrté už stejně nespím, tak to dál řeším na mobilu. Pak ještě zkouším trochu spát a pak před sedmou vstávám. Snídaně je od 7:30. 

Jsem tam nastoupený už o trochu dřív. Ještě před snídaní je k dispozici kafe. Čaj bohužel ne. Ale dám si aspoň zákusek s krémem. 

Snídaně je tu taková zvláštní, jako v restauraci. Člověk musí počkat, až ho usadí. A pak pán vysvětlí, že si můžu vybrat jednu věc z každé ze čtyř kategorií. Nápoj (pomerančový džus), hlavní jídlo (palačinky s borůvkami), maso (slanina) a teplý nápoj (čaj). Ale u pána si neobjednám, ten mi pouze donese vodu. Na objednání musím počkat na slečnu. Celé je to dost pomalé. Na to, že kromě mě jsou tu jen další 4 hikeři. 

No ale nakonec to dopadne a je to dobré. 

Pak se balím a pak jdu na recepci a telefonuju na Lufthansu. Naštěstí je to bezplatná linka. Telefonát to byl hrozný. Trval nakonec skoro půl hodiny. Paní všechno šíleně trvalo. Například jestli bych mohl let posunout na nějaké datum. Minuta ticho. Pak že ano, stejný čas jako původní let. A kolik by ti stálo? Dvě minuty ticho. Pak řekla 120 eur. A pak zase ticho a následně mi řekla, jestli vím, že k tomu je ještě poplatek 250 eur. To teda nevím, proto se jí přece ptám, kolik to bude stát. 

Nakonec se to podařilo a poletím domů příští sobotu! Bude to stát “jen” těch 250 eur. Je to dost, za ty peníze jsem mohl letět do toho Portorika. Jenže je to hrozně narychlo a nemám teď moc prostor řešit, co a kde tam. 

Vyrážím konečně v 9, dost pozdě! Jestli chci za 4 dny dojít do cíle, tak bych si měl pohnout, protože je to tak 40 km denně. Ale stezka snad už bude lepší než na severu.

Přejdu silnici a začíná kopec. Hned zkraje mě čeká hezkých 450 m, než se napojím zpět na LT. Po chvíli si všimnu, že přede mnou jdou dva borci. Časem se zastaví a dojdu je. Jdou spolu AT, už asi 40 dní. Chtějí dojít až do konce. To jsou teda dobří. Bude brzo asi pěkná kosa. 

Jak vylezu na kopec, tak následuje rovina a pak ještě nastoupám asi 200 m. Dojdu k chatě Cooper Lodge. Mám za sebou asi 8 km a 2 hodiny chůze. Dávám rychlou pauzu, ani ne 10 minut. Přijde mi, že s těma tyčinkama z hiker boxu to půjde o dost rychleji, než když jím chleba se sýrem. Pár tyčinek beru do ruky a dojím je za chůze.

Projdu pod vrcholem Killington Peak (1293 m) a pak následuje sešup o 700 m níž. Dole se začnu motat kolem řeky. Je tu i nějaká lesní silnice. 

Ve 3 jsem u dalšího shelteru. Dávám pauzu. Tentokrát trochu delší, protože musím přefiltrovat nějakou vodu. Dlouho nebude k dispozici. Beru litr. Ráno jsem z hotelu vyrážel s litrem a teď mi pořád zbývá půl litru. Bylo dnes chladno, tak nemám moc potřebu pít. 

Pokračuju dál. Je tu ještě jedna 300m vlnka a ve 4 jsem u silnice. Parta z Green Mountain Club tu zrovna balí trail magic. Ještě dostanu banán, mandarinku a Colu. Zdržím se 5-10 minut. 

Rozhoduju se, že půjdu ještě až na další shelter, ne na ten nejbližší. Bude to skoro 12 km a ještě tak 700 m nahoru, uff. No, snad udržím průměrné 4 km/h i s tím stoupáním a budu tam před západem slunce. Prý se do toho shelteru chystali nějací další lidé. 

Jdu na to. Prve 300 m nahoru, pak dolů k další silnici přes vlnku a pak závěrečných 280 výškových metrů až k přístřešku. 

Jde mi to pěkně, od stezky je to ještě dalších 400 m a v 18:47 jsem u shelteru, hurá! Ještě 4 minuty před západem slunce! A nikdo tu není! Jak to? Přitom na tom předchozím jsem zrovna dohnal jeden pár, ale taky tam ještě nikdo nebyl. Zvláštní. 

Co nejrychleji se vybalím a v 19:30 už mám všechno hotové a už je tma a dopisuju blog. V 8 vlezu do spacáku, je dnes dost chladno a ráno mají být 4 stupně. Ještě dopisuju blog. Teď je 20:33 a mám hotovo. 

Tak můžu jít spát. Ale nevím, jak to dopadne, protože z lesa se ozývají všelijaké zvuky.

40 km, stoupání 2008 m. Celkem 304 km.