Anyberry

Sobota 19. července 2025

Tentokrát to se spaním bylo ještě horší než jindy. Fakt nevím, čím to je. Vstávám před sedmou. Snídaně je v 8. Je to jedna z nejlepších snídaní na celém výletu. Není divu, je to spíš penzion než chata. Je i slanina a míchaná vejce. Najím se mega. Tím spíš, že tady asi není ok si připravit sendvič na oběd. 

Dělám si ještě i druhý čaj do termosky. 

Vyrážím v 9:20. Je to celkem pozdě, ale dnes ani zítra už nikam nespěchám. Čekají mě kratší vzdálenosti. Dnes kolem 22 km.

Prve stoupám v hustším porostu, potkávám ještě nějaké chaty. Po několika stech výškových metrů se dostanu do výšky, kde už stromy nejsou. A pak už je tu opět krajina, kterou důvěrně znám. Takové travnaté pahorky. Ovšem postupně se blížím k ledovci a krajina je čím dál víc skalnatá. A je to pěkné. 

Snídaně byla opravdu dobrá, protože dávám pauzu až po asi 4 a půl hodinách chůze, když jsem na skoro nejvyšším bodě. A to ještě ani nemám úplně hlad, ale dám si nějaké chipsy a m&m’s a skittles. 

Jakmile se dostanu na nejvyšší místo a začnu pomalu klesat, naskytne se mi pohled na ledovec dost zblízka. Je to úchvatné. Akorát teda je dost obnažený a to asi není dobré znamení, pak totiž taje dost rychle. Taky z něj teče mohutná řeka. 

Sestupuju k řece po obřích kamenných plochách. Je to super. Ve 14:57 přecházím most přes řeku. 

Ted už mě čeká jen takový travers nad ledovcovým jezerem (nebo spíš přehradou) a v 15:34 jsem u chaty. Už je tu pár lidí a dokonce je tu i týpek, co je tu trvale a dohlíží na fungování chaty. 

Zaberu si postel a pak se jdu okoupat do řeky. Je tu úplný léto. Pak přeperu nějaké oblečení. Věřím, že to tu uschne celkem rychle. 

Pak si jdu do místnosti s proviantem vybrat jídlo – bylo tam poslední sušené hotové jídlo!

Teď je 16:46 a sedím uvnitř na pohovce a dopisuju blog. Cítím už celkem hlad, ale měl bych ještě s večeří nějakou dobu vydržet. Mezitím přišli ještě další lidi. Myslím, že tu dnes bude celkem plno. 

Prve jsem myslel, že si dám poslední sušené hotové jídlo, co tu bylo, ale pak jsem usoudil, že jsem toho dneska snědl hrozně moc a vlastně jsem pořád ještě úplně nevytrávil. Tak si dám pouze hrnkovou polívku a konzervu nějakých rybích filet a trochu chipsů z vlastních zásob. A jako dezert si dám vanilkový krém a do něj si namáčím buchtičky, je to mňam!

K večeru se přidám k ostatním a sedíme na dřevěné terase před chatou. Je tu pohodička. Prve se všichni baví norsky, tak se nezapojuju, ale pak nějak začnu anglicky a chytí se to a kecáme zhruba do 10 a pak je pomalu čas jít spát. Zhruba v těch 10 ještě přiběhl běžec. A nějaký čas před ním ještě dvě ženy. Naštěstí ve vedlejší chatce je ještě jedna místnost. 

Ještě si chvíli čtu v posteli a někdy před jedenáctou zaléhám. 

23 km, stoupání 1053 m. Celkem 423 km.