Anyberry

Čtvrtek 17. července 2025

Asi zatím nejlepší den výletu! A to jsem to chtěl po dokončení trailu včera zabalit!

Vstávám asi v 7, v 7:30 snídám. Pořád není jasné, jak se dostanu na začátek mého zbylého pěšího výletu. Protože pokud se chci spolehnout na autobusy, tak bych musel čekat až do odpoledne a na start (Kinsarvik) bych se dostal až k večeru.

Takže zkusím stop do městečka Odda a odtud už po obědě jede nějaký autobus. Někdy před devátou se postavím na silnici. Ale nevypadá to dobře, jezdí hrozně málo aut. Stojím tam tak 20 minut a nic a pak vyjíždí první auto přímo od chaty Heukaliseter, kde jsem byl ubytovaný, a hned se ptají, kam jedu a že oni jedou taky do Odda, tak teda jo! Hurá! Je to rakouský pár, jedou v Hyundai Ionic 6. Je to mega prostorné a pohodlné. Po cestě se stavíme podívat na vodopády.

V Oddě jsme někdy před jedenáctou. Loučíme se a já si jdu do obchodu něco koupit. Prve ve sportu běžecké ponožky a pak nějaké jídlo v supermarketu. Bus mi jede 12:15, takže to hezky vychází. Chvilku se projdu po hlavní ulici v centru a pak si jdu sednout na autobusovou zastávku.

Následuje cesta busem podél fjordu. Sedím na správné straně a mám hezké výhledy. Akorát silnice je úzká a často musíme čekat, až projedou protijedoucí auta.

Můj cíl je dnes chata Stavali. Přemýšlel jsem, jestli to bude dnes stejné jako start našeho výletu v roce 2016. Tehdy jsme byli čtyři a stanovali jsme. Ale možná že jsme začínali o kus víc na jih na druhé paralelní stezce?

Ve 13:26 vyrážím od autobusové zastávky v Kinsarviku a hned vidím, že to je to stejné úvodní stoupání po silnici, jako tehdy před 9 lety!

Úvodní část po silnici má asi 4 km. Pak začíná štěrk a pak brzo brutální stoupání v lese podél vodopádu.

Je to tu hodně populární, vodopády mají několik úrovní. Není ani moc dobré světlo na focení, tak se moc nezdržuju a prostě jdu vzhůru. Pak dojdu na nejvyšší úroveň, tady je chvíli rovinka a pak následuje poslední mega strmý úsek po obřích plochých šutrech nad řekou. Tady už jsem sám, protože teď už se od vodopádu vzdaluju.

Jak mám hlavní stoupání za sebou, asi 1000 m, tak dávám pauzu. Dokonce ani nemám ještě hlad a to jsem od snídaně nejedl, jen jsem měl colu.

Pak pokračuju dál. Terén je už jen mírně zvlněný a krajina už je zase taková, jako například včera. Předcházím několik dalších hikerů.

V 17:33 jsem u chaty. Je velmi sympatická a hlavně je úplně letní den. A dokonce dostanu svůj vlastní pokoj! Sprchy nemají, prý se mám jít vykoupat tamhle do potoka. Jdu na to. Voda je fajn, ani mi nepřijde studená!

Pak se vrátím k chatě a koukám, že přišel Ind Ramen (ve skutečnosti původem Pákistánec, který ale vyrůstal v Kanadě), kterého si pamatuju z chaty Litlos předevčírem! Vteřinu mi trvá, než pochopím, kde se tady bere. Zatímco já jsem došel do Heukaliseter a pak jsem urazil docela kus cesty po zemi a vystoupal sem, on sem došel přímo od chaty Litlos, ještě přes jednu chatu. Je tu s kámošem a úplně náhodou tu potkali pár, který oba znají. A já se přifařím k jejich partičce a je sranda.

Dáme si venku pivo a pak je čas na večeři uvnitř a pak se ještě přesuneme ven a kecáme a pak ještě kecáme chvíli uvnitř a asi v 11 říkám, že jdu spát. Už jsme tam jen 3. A zbylí dva kluci už pomalu taky jdou.

16 km, stoupání 1342 m. Celkem 369 km.

Útrata:
75 ponožky Odda
223 nakup Odda
49 bus Odda
789 vlak z Finse
1060 nocleh Stavali
140 pivo