Anyberry

Středa 16. července 2025

Vstávám někdy po sedmé. Snídaně má být v 8. Čekám na ni v obýváku a ejhle, pustí nás na ni už v 7:45! A tím pádem na začátek není nával. Až v 8 se tam nahrne hodně lidí.

Díky brzké snídani se mi podařilo vyrazit opět celkem brzo – tentokrát 8:34.

Dneska to bude sice kratší než včera (39 km vs 45 včera), ale čekám náročnější terén, takže je dost možné, že to celkově bude trvat dýl. Taky na rozdíl od včerejška budu asi nějak normálně dělat pauzy. Ale do večeře, tedy do sedmi to snad stihnu. Možná tak 18:30? (Nakonec jsem opět dorazil okolo 17:30.)

Hned zkraje je vidět, že to fakt dnes nebude tak rychlé. Ale zároveň mi to přijde i víc zajímavé. Krajina je víc zvlněná a jsou tu různé skalky a tak. A taky dramatická obloha. Pršet má až od 4 odpoledne, tak jsem zvědav, jak to dopadne.

Netrvalo to dlouho a začíná pršet. Prve trochu a pak dost silně – zhruba v 10:30. Ají oblíkám nepromokavé kalhoty.

Ale naštěstí to netrvalo víc jak třeba 20 minut. Pak se cesta dál vlní a počasí je pořád proměnlivé. Párkrát začne trochu pršet, tak nasadím bundu a pak zase přestane. Krajina je pořád zajímavá.

Postupně se můj postup přece jen trochu zrychluje.

Někdy v 16:30 jsem na nejvyšším místě a začíná sestup v několika etapách mezi kterými je rovina, či mírné stoupání.

V 17:23 se mi konečně otevře dole u jezera pohled na chatu Haukeliseter.

Zbývá prudký sestup 150 m a pár minut po půl šesté jsem u chaty. Je to tu mega velké a úplně jiný vibe. Jakože nic moc. Prostě civilizace. Společné večeře tu nemají. Je tu restaurace a bufet.

Prve se ubytuju. Dostanu sdílený pokoj. Pak sprcha. Pak se jdu najíst. Dám si jídlo z bufetu – masové koule a brambory a hrachová kaše a hnědá omáčka a marmeláda. Taková norská klasika.

Mezitím se snažím vymyslet, co dál. Můj let z Osla je až v pondělí. Popravdě už by mi to i stačilo a klidně bych se teď teleportoval rovnou domů. Jedna varianta je zabookovat nový let v pátek. Ještě včera někde v sedle jsem ho viděl za snesitelnou cenu. Ale neměl jsem čas to řešit a poslední dvě noci jsem neměl signál. A teď už je to moc drahé.

Takže asi budu muset vymyslet ještě nějaký další hike. Rád bych pokračoval dál na jih. Borec na recepci mi radí nějaký malinký okruh, to mě moc nezaujme. Pak zjišťuju, že přímo odsud na jih vede další SignaTUR – jeden z velkých trailů. Vypadá to dobře, ale je to dost divočina a byl by problém dostat se zpět do civilizace po 4 dnech.

Bylo by fajn dostat se zpět do Finse, kudy jsem procházel před třemi dny. Odtud jezdí do Osla vlak a to by bylo pohodlnější než bus, který jezdí odsud. Navíc bus jezdí jen odpoledne a mně to letí k večeru, takže bych musel do Osla o den dřív.

Jenže jít do Finse, to bych musel minimálně den jít tu stejnou trasu, odkud jsem přišel. To se mi nechce. Pak mě napadne, co kdybych odsud dojel do Odda nebo ještě dál na sever a šel odtama! Ano! Vychází to dobře! Ok, to udělám. Akorát teda bus tím směrem jede taky až odpoledne. Takže zkusím stop do Odda a pak už busem.

Mají tu u jezera saunu, je k dispozici zdarma. Jdu to vyzkoušet. Bohužel v ní není moc teplo. Teploměr ukazuje 65. Sedím uvnitř 30 minut a přece jen se nějak zahřeju i zpotím, ale teda je to nic moc. Když se vykoupu v jezeře a chvilku posedím venku, tak se vrátím dovnitř a už to ukazuje jen 60 stupňů. Kamna nějak skomírají. Sedím tam ještě 15 minut a pak jdu zpět do jídelny si dát pivo a dál řešit další dny.

Spát jdu asi v 11.

39 km, stoupání 1343 m. Celkem 353 km.

Útrata:
324 večeře Haukeli cash
528 nocleh a snídaně Haukeli
269 ponožky cash
27 zmrzlina cash
105 pivo cash