Anyberry

Neděle 13. července 2025

Jak už to bývá, vzbudím se po páté a pak už spím tak střídavě. Vstanu v 7. Nechci rušit, tak jen beru věci a jdu do hlavní budovy do obýváku čekat na snídani. Už jsou tu nějací známí. Publikuju blog a různě kecáme.

Snídaně je v 8 a je dobrá jako vždy. Dělám si 3 sendviče na cestu.

Jdu se pobalit a taky vyčistit si zuby, na což jsem před snídaní zapomněl. Vyrážím v 8:48. Dnes mám v plánu přejít dvě etapy – 16 km do Finse, kde je chata a jezdí tu i vlak, a pak vstoupím do posledního ze čtyř národních parků, kterými moje trasa prochází – Hardangervidda. A dojdu na další chatu – Krækkja – dalších asi 23 km. Terén v druhé půlce by měl být lepší, tak snad nepřijdu moc pozdě a stihnu večeři, která je většinou v 7.

Začínám prve po rovině podél jezera a pak postupně začínám stoupat. Předcházím docela dost lidí. Jak stoupám, tak se opět začíná objevovat sníh. Na nejvyšším bodě jsem v 11.

Jsou tu nádherné sněhové planiny a v dálce zasněžené hory a ledovec. Ani jsem dnes nečekal takovou krásu. Odtud dál potkávám víc a víc lidí, je to tu populární.

Začínám scházet dolů do Finse. Jde to raz dva. Úplně dole u železnice jsem ve 12:30. Měl jsem pauzu o pár km zpět, takže se ani nezastavuju a pokračuju dál. Na chvilku jsem zauvažoval tu skončit a skočit na vlak, ale nemyslím to úplně vážně.

Minu odbočku, ale naštěstí si toho všimnu asi o 200 m dál. Začíná Hardangervidda! Velice rychle se mění ráz krajiny. Najednou jsou všude šutry, ale po těchto se chodí celkem dobře, na rozdíl od těch, co byly dřív.

Počítám čas. Snad dojdu na chatu nejpozději v 7. Pak to vypadá, že tak 18:30. Večeři tedy snad stihnu akorát!

Zvedá se vítr a ženou se černé mraky. Pak začíná i pršet. Nasazuju bundu. Pak přestane a pak zase trochu začne.

Když mi zbývá míň než hodina, tak najednou začne dokonce svítit slunko. Bundu dávám dolů.

Potkávám po cestě tak možná 5 stanů. Snad zvládnou v pořádku déšť dnes v noci!

K chatě přicházím přesně v 18:30. Jdu na recepci. A na tabuli vidím napsané, že večeře je 18:30 a pak 20:15. Ach ach, tak jsem to asi propásl a na jídlo si počkám. Taky že jo. No, ještě jsem mohl dopadnout hůř – někde mají druhou várku až v 9.

Ubytuju se v noclehárně, co je ve vedlejším domě. Dám sprchu, přeperu ponožky. A zjišťuju, že druhý pár už taky dodělává. Ještě jeden den v nich snad zvládnu. Trochu mě to znepokojuje. Ale asi existují horší věci, než pokud budu muset skončit v teplých ponožkách a bude mi trochu horko.

Pak jdu do obýváku čekat na večeři a psát blog. Je tu celkem veselo. Teď je 19:48 a už mám dost hlad a ještě zbývá skoro půl hodina, snad to zvládnu!

Ve 20:15 je večeře. Polívka je zatím asi nejlepší ze všech chat. Takový vývar s různýma dobrýma věcma. Jako druhý chod jsou nějaké rybí filety v trojobalu, brambory a zeleninový salát. A jako dezert si člověk může vybrat z několika různých věcí. Beru si takovou mističku, ve které je jakýsi krém. Měl jsem k večeři fajn společnost. Norský pár, co jde Massiv od půlky. Pak jeden borec, co to jde taky celé. A pak australský pár, co žije v Londýně a v Norsku jsou na 5 dní.

Po večeři se všichni rovnou chystáme na spaní. Norský pár spí ve stejné noclehárně jako já.

Večer začíná pršet.

40 km, stoupání 1362 m. Celkem 248 km.