Anyberry

Úterý 8. července 2025

Vstávám asi 6:45. Spánek opět nic extra, ale dalo se to. Balím se a pár minut před osmou jsem na snídani. Je tu dostatek věcí, i když včera měli lepší pečivo. Na svačinu balím 3 sendviče a dvě vejce natvrdo.

Vyrážím v 9. Kdybych se držel striktně Massiv Trailu, tak jsem měl včera spát na chatě o pár km výš po silnici a dnes bych měl jít s organizovanou skupinou přes ledovec na chatu, co je ve výšce 2000 m a je to nejvýše položená chata v Norsku. Jenže skupina vyráží až kolem poledne a určitě se budou hrozně courat, fakt mě to neláká. Nějaký borec psal na blogu, že to šel sám, ale to se mi asi taky moc nelíbí. Přechod ledovce má víc jak 1 km a jak je všude hodně sněhu, tak nebudou vidět trhliny. Nejspíš by bylo ok následovat stopy ostatních, ale i tak je to risk. A navíc si říkám, že sněhu už jsem si užil až až. Takže tuto atrakci vynechám a půjdu údolím a tím si to trochu zkrátím. Svoje souputníky z prvního dne už tím pádem určitě neuvidím.

K další chatě to mám 14 km, to je dost málo. Nejspíš budu pokračovat na další, co je tak dalších 24 km daleko. Uvidím, až se dostanu na tu první.

Terén je prve celkem snadný. Prve trochu stoupám nad údolí a pak začínám klesat dolů. Sníh kolem nejvyššího bodu byl, ale jak klesám níž a níž, tak po sněhu není ani stopy a objevuje se různá vegetace, dokonce to tu kvete!

Potkávám celkem dost lidí. Když dojdu ke dvěma mladým borcům, co jdou na těžko a zrovna odpočívají, tak s nima asi 10 minut kecám. Pak pokračuju dál.

Když dojdu do nejnižšího místa, ocitnu se u rozcestí – tady se spojuju s cestou od té chaty ve 2000 m. A je tu most přes řeku. Přejdu ho a pak následuje taková podmáčená cestička v celkem husté vegetaci. Mírně se to vlní. Za pár km dojdu k první chatě – Skogadalsbøen. Je velmi sympatická a nevede sem žádná silnice. Tady by to bylo fajn zůstat, akorát škoda, že je teprv 12:48.

Dávám první dnešní pauzu a hned obědovou! O 20 minut později pokračuju dál. Teď má začít stoupání. No, prve skutečně chvíli stoupám, tak 200 m, ale pak už je to spíš travers mírně nad údolím. Kousek za chatou jsem na rozcestí odbočil a najednou byla ta cesta dost malinká a místy zarostlá. Raději jsem si zkontroloval mapu. Že by fakt zvolili na Massiv Trail takovou malou cestičku? Fakt že jo.

Pokračuju dál a začínají šutrové pasáže.

Pak jsem zase na podmáčené půdě. No a pak postupně pomalu stoupám a když mě čeká posledních ani ne 100 výškových metrů do nejvyššího bodu, tak je tu souvislá sněhová planina, která vede až do sedla.

Ale na druhé straně už asi moc sněhu nebude, že ne? Je to jih… No, bude. Bude ho mega. A to jsem si myslel, že víc už toho nemůže být! Dávám pauzu v 15:30 a pak v 18:00. Už je to dnes dlouhé. Pořád se to různě vlní a buď jsou to obtížné šutry, anebo sníh. Občas ještě krátká pasáž celkem slušné stezky, ale toho moc není.

Odpočítávám kilometry. Přece takové 4 km před cílem už musí začít lepší terén, ne? Protože dole u chaty je celá taková osada chatek. Ne. Náročný terén převažuje skoro až do konce. Až v 19:40 se mi konečně otevře pohled na chatky dole a začíná závěrečný sestup. Tady už to jde celkem rychle a hlavně jsem nabuzenej, že už tam konečně budu. Dokonce mám poslední celý km pod 11 min. Jinak to dnes bylo celou dobu mezi 3 a 4 km/h.

Je tu velký hotel a před ním moje chata Fondsbu. Tady přespím. Je to chata DNT, takže mě neodmítnou. Je to tu blázinec. Spousta lidí. Chvilku čekám na obsluhu. A pak se ubytuju. Prý budu spát na matraci v nějaké místnosti. Už jsou tam 2 další lidi. Je to v domku vedle a v přízemí je sušárna a záchody a sprchy. Super, takže tentokrát nemusím už pak nikam chodit a všechno je pohromadě! A snídaně je dokonce od 7, bomba! Ptám se na večeři. Mohl bych ji mít v 9. Tak dlouho se mi nechce čekat. Ptám se, jestli by nešlo něco hned. Prý mi borec může udělat sendvič. Ok! Za pár minut mám sendvič v ruce a za další minutu je ve mně!

Pak se jdu ubytovat, sprcha, přeprat oblečení, dát sušit, obléct se do čistého. A teď je 21:38 a dopisuju blog. To byl dneska teda den!

Přemýšlím, co budu dělat zítra. Teď mám před sebou několik chat bez obsluhy. První je 22 km a další pak 16 km. Hodil by se zítra volnější den, ale možná bude nejlepší zvládnout oba úseky? Uvidíme.

Budu spát v horním (druhém) patře tohoto domu. Je tu velká noclehárna a pak malá místnost se čtyřmi matracemi, kde jedna patří mně. A i tady je hned u schodiště prostor s hezkým posezením. To se mi na Norsku fakt líbí. Takže si sem sednu a po dopsání blogu si ještě čtu. Zhruba o půl jedenácté jdu na kutě. Mám obavy, jestli mě nebudou furt budit lidi, jak se budou trousit v noci na záchod, ale nakonec je to celkem dobré. Dokonce máme tmu.

39 km, stoupání 1389 m. Celkem 90 km.

Útrata:
305 nocleh a snídaně Fondsbu