Čtvrtek 13. února 2025

Spím celkem dobře. Je skoro bezvětří a měsíc svítí úplně mega, musel jsem si dát masku na oči. 

Vstávám v 7:10, balím, snídám a v 7:53 vyrážím. Prve jdu ve stínu, je trochu chladno, ale zvládnu to v triku. 

Pokračuju po kamenité cestě, která kdysi byla asi i pro auta. Ještě pár km nějaké stopy vidím, ale pak už je to definitivně jen pro koně a pěší. Cesta je to jasně zřetelná, ale že by se po ní dobře šlo, to úplně ne. Někdy je hodně písečná a někdy zase hodně kamenitá. 

Pomalu stoupám vzhůru. Začal jsem dnes ve výšce asi 1100 m a mířím do sedla asi 2200 m. Už jsem uprostřed hor, je to nádhera. 

Ve 12:37 dojdu k puestu. Je tu pár plechových chatek. Nikdo to není. Odtud dál už je cesta čím míň zřetelná. Následuje hlavní stoupání. Asi 400 nebo 500 m až do sedla. Jde to pomalu. 

V sedle jsem asi 14:45. Hurá. Jenže jsem zjistil, že bude ještě jedno sedlo. Prve sestoupím o pár set metrů níž. Cestička prve nějaká je a pak občas mizí.

V 16:12 jsem u řeky, co musím přebrodit. Zatím můj největší brod. Zbývají 3 km do sedla a pak 3 km dolů k Rio Negro, kde snad zakempím. 

První brod

To stoupání je zatím nejhorší úsek. Cesta žádná. GPT tu má úsek Cross Country a v mapě je prostě rovná čára. Ale zároveň mám v mapě nějakou stezku, co je v OSM a ta vypadá schůdněji, tak ji kopíruju. 

V sedle jsem 17:52. Vypadá to, že stezka dolů bude fajn. Prve je to takový travers. Jenže pak začíná brutální sešup a ke konci už není cesta žádná. 

Rio Negro

V 7 jsem dole u řeky. Kde postavím stan? Na mapě je vyznačený bod s názvem Camp. Jenže tam nic není. Ale kousek vedle je jediné aspoň trochu vhodné místo na malý stan. Je to rovné a prašné, ale trochu z kopce. 

Odložím batoh a jdu se podívat kolem řeky. Jednak na brod, který mě čeká zítra. A taky jestli neuvidím lepší plácek. 

Ta řeka vypadá celkem děsivě. Možná je to tím, že je hodně kalná (asi proto se jmenuje Rio Negro), nevím. Můžu jen doufat, že po ránu to bude lepší. Vracím se k batohu a stavím stan. Celkem dost fučí. Bude to zkouška stanu. Dělám uzly na napínacích lankách, protože jinak by se to furt povolovalo. Nebo aspoň toto radil týpek na Redditu, který testoval ultralight stany v silném větru. Na všech kolících jsou velké šutry. Tak snad to bude ok. Snad největší riziko je, že se zlomí karbonová tyčka. 

Dnes dostaly dost zabrat moje chodidla. Je na nich harmonika a posledních pár hodin už to na pravé noze bylo trochu bolestivé. 

Před devátou se odeberu do stanu. Vítr zatím celkem ustal. Krémuju chodidla, snad to pomůže. Píšu blog. Ted je 21:23 a mám hotovo. Můžu jít pomalu spát. Voda hodně hučí, možná to bude chtít špunty. 

31 km, stoupání 1897 m. Celkem 54 km. 

Napsat komentář