Anyberry

Úterý 2. července 2024

V noci tak od 4:30 dělali rámus 3 Američani, co byli se mnou v pokoji. Jedna věc je, že se z nějakého důvodu rozhodli startovat brzo. Ale problém byl, že jim hrozně dlouho trvalo se vypakovat. 

Vstávám v 6:15, snídaně je 6:30. Trochu se to dnes protáhlo, protože jsem ještě kecal s Martinou a Jirkou. Vyrážím tedy až v 7:43. 

Ráno svítilo slunko, ale teď je spíš oblačno. Každopádně pršet by dnes nemělo. Akorát je všude mokrá tráva, takže mám nohy hned durch. 

Je to příjemná cesta, ale už takové menší travnaté pahorky. V dálce se mi občas odkryjou nějaké větší hory. 

V 9:20 dojdu k almu. Tady by šlo taky spát. Odtud jdu chvíli po štěrkové cestě a pak se odpojím zase na cestičku a dostanu se na hřeben, kde je hranice s Itálií. Chvíli jdu v Itálii a pak zas v Rakousku. 

Pak přijde zase takový víc skalnatý úsek pod velkou horou. Potkávám nějaké další turisty. 

Někdy po dvanácté dojdu do lyžařského střediska Nassfeld. Je tu hrozně moc Čechů, netuším proč! Je tu taková hezká skalnatá hora a na ní nějaké via ferraty. Přemýšlím, co budu dělat. Našel jsem si, že můžu dojít ještě dalších 20 km do Egger Alm a tam je nějaké ubytko. Zavolal jsem tam a udělal rezervaci. No a teď mám dilema, jestli si ještě projít lehkou ferratu na té hoře. To mě zdrží minimálně o hodinu a už tak mi zbývá ještě dost velká vzdálenost. Ale jo, nedá se nic dělat, nemůžu si to nechat ujít. 

Stoupám vzhůru. Prve je to jen hezká normalní skalnatá cesta. Ale pak se dostanu nahoru a je tu ferrata obtížnosti B – prve trochu travers a pak dolů. V jednom místě potkám velkou skupinu Čechů. Zdá se, že je tu hodně začátečníků. Naštěstí na ně skoro nemusím čekat. 

Ve 13:45 jsem dole, hurá. Doplním vodu, napojím se zpět na stezku a pokračuju dál. Prve musím slézt dolů na silnici, kde jsou hotely a tak. Pak začne stoupání po štěrkové cestě až k nějaké stanici lanovky. Pak projdu sedýlko a sejdu na druhou stranu k jezírku. 

A pak následuje úsek, kdy jdu vesměs lesem po lesní štěrkové cestě. Trochu nuda. Akorát jeden úsek je pak celkem zajímavý. Je to už hodně stará cesta pod horou a po cestě se několikrát musí překonat nějaké koryto, kde dřív byl přes něj most, ale už jsou tu jen zbytky dřevěné konstrukce. 

Pak se ocitnu na lukách a v 17:25 jsem v osadě Egger Alm. Je to taková mini vesnička. Většina stavení jsou pěkné dřevěné chalupy. V jedné větší je hospoda a ubytování. Jmenuje se to u Rudyho. Tady se ubytuju. Vevnitř to působí celkem unaveně. Ale ubytování je v nové nástavbě o dvě patra výš. Mám mini pokojík s postelí. Nic víc nepotřebuju. Stojí to 45 eur i se snídaní. 

Ubytuju se a dám sprchu. Pak si dám něco jako žemlovku a k tomu pivo. A pak jdu hledat signál. Kupodivu tu moc není. 

Sedím venku. Je tu hezky. Podnik se postupně vylidňuje. Někdy o půl deváté se odeberu do pokoje a tak o hodinu později jdu spát. 

36 km, stoupání 1862 m. Celkem 125 km.