Když jsem minulý rok jel vlakem zpět z Dolomit, tak jsem po cestě koukal na pohoří, které se tyčilo nad údolím, kterým vede železniční trať. Zkontroloval jsem to na mapě a hned jsem si říkal, že to bych měl někdy přejít. Ta chvíle nastala teď.
Stejně jako minulý rok do Dolomit, i teď jedu vlakem. Stezka se jmenuje Karnischer Höhenweg a výchozím bodem je městečko Sillian v Tyrolsku. Je to v Rakousku, ale Itálie je co by kamenem dohodil. A celý ten hřeben vede po hranici. Anebo spíš hranice vede po hřebeni. Má to 160 km a asi 9000 m stoupání. Takže to by mohlo být tak na 5 dní třeba. Ale ta stezka vlastně kopíruje stezku Via Alpina Red a ta pak pokračuje dál do Julských Alp, takže tam bych mohl dojít a třeba si ještě vylézt na Triglav a pak dom. To by tak mohlo vyjít, uvidíme. Takže plán by byl.
S předstihem kupuju jízdenku na vlak. Ale ten předstih asi nebyl dostatečný, protože nejlevnější včasná jízdenka už není. Ta by stála asi 40 eur. Nejlevnější je včasná jízdenka do první třídy za 51 eur. Beru. Celkem to jsou 4 spoje a jen na prvních dvou (Brno – Vídeň a Vídeň – Villach) by měla být ta první třída k dispozici.
Večer před odjezdem mi přijde od ÖBB e-mail, že na trase Wien-Villach první třída nebude. Že mají málo vagonů nebo co. A že to mám pořešit s průvodčím po cestě. To jsem teda zvědav.
Pátek 28. června 2024
Ráno vstávám celkem nevyspanej před sedmou. Ještě si zacvičím, pak se dobalím a pak jedu na vlak. Ten jede na čas v 9:22. První třída má něco do sebe. Od začátku se o mě stará stevard. Skoro mi vnutí časopis, což není stížnost. Spíš se zdá, že fakt chce, abych si cestu užil! A celkově ten oddíl má takovej dobrej vibe, je tu klid.
Ve Vídni nakupuju jídlo na oběd, vychází to tak akorát. V 11:24 pokračuju dalším vlakem do Villachu. Vlak je to dost šupáckej a je taky dost plno. Po cestě pak prší a zatýká trochu dovnitř. Tohle není railjet! Průvodčí mi dá potvrzení o chybějící první třídě a prý to mám jít vyřídit ve Villachu na pokladnu.
Jak se blížíme k cíli, tak ubývá lidí. Jde na mě spánek, trochu se snažím na chvíli zavřít oči.
Ve Villachu mám asi 20 minut. Jdu na pokladnu. Čekám ve frontě a už to vypadá, že to nestihnu, ale nakonec ano. Paní mi prve donese nějaký formulář a obálku a že ať to někam pošlu. Tak jí slušně říkám, že to snad ne. Zeptá se teda kolegy a půjde to vyřídit přímo. Vrátí mi polovinu jízdného, tedy 25,50 eur! Wow!
Akorát stíhám další vlak. Tentokrát do Lienzu. Tam pak naposledy přestoupím a jedu do Sillianu. V 18:27 vystupuju a jsem v cíli mé dnešní cesty.
Jdu rovnou nakoupit do Billy. Beru samé věci zlevněné na polovinu z důvodu procházející trvanlivosti. Pak se ubytuju v hotýlku Schwarzer Adler. Pokoj je jednoduchý, ale nemám velké nároky a bylo to levné.
Pak se jdu trochu projít po městečku. Má to tu fajn atmosféru. Je tu klid. Akorát já se cítím nějak hrozně unaveně. Snad se dobře vyspím a zítra budu plný sil.
Spát jdu někdy před desátou.
Anyberry 
Napsat komentář