Anyberry

Středa 10. dubna

Prve jsem spal hezky, ale ve 2:30 jsem se vzbudil a pak už to bylo takové přerušované. Taky bylo ráno dost chladno, i když nemrzlo.

Holky mají budík na 5 hodin a skutečně začínají něco dělat. Já vstanu asi v 5:30. Alenka mi udělá celý ešus čaje, to se mám!

Vyrážím v 6:35. Prve pokračuje stejně příjemná cestička jako včera. Pořád se to mírně vlní, je to takový traverz. Výhledy jsou fajn. Na obzoru jsou skály, ke kterým se blížím. Pak je obejdu.

Pak dojdu na silnici a tady začíná další stezka. Prve do kopce kolem potoka.

Pak už mimo potok až nahoru na hřeben na lesní cestu.

Tady jsou zbytky sněhu. A tady se dočtu na Far Out, že tu někdo před pár dny kvůli sněhu šel po lesní cestě místo po trailu. Prve se jdu podívat na trail. Vypadá to, že tu sníh pořád je. Tak jdu první asi 3 km po lesní cestě. Je to rovná cesta, akorát občas nahoru a dolu. A se zbytky sněhu, ale je to ok. Asi v půlce dávám sváču. Pokračuju zhruba v 1.

Po pár kilometrech se napojuju na stezku. Odtud dál až do konce dne už to bude pořád v podstatě to samé. Sotva zřetelná cestička v jehličnatém lese. Místy mokro, někde dokonce bláto.

Zajímavé je, že v trail registru je vidět, že poslední 3-4 dny tu každý den prošlo zhruba 8 lidí, ale před tím skoro nikdo! Nejspíš kvůli tomu, že tu bylo hodně sněhu, jak napovídají komentáře na Far Out – ještě před dvěma dny někdo psal, že bylo po lýtka sněhu. Teď už nic. Mizí to rychle. Mám dobrý timing. Ale co všichni ti lidi, kteří sem přišli týden dva zpět a nemohli pokračovat? Někteří asi vzdali celý trail a někteří možná někde vyčkávali? Těžko říct. Totiž hned zkraje v Patagonii říkala provozovatelka kempu, že už tam letos měla 200 lidí. Některé jsem mohl předběhnout, ale tolik asi ne, zvlášť tím, že jsem se 3 dny zdržel v Tucsonu. No nic.

Cesta je vlastně celkem snadná, ale ve druhé půlce dne mi nějak chybí energie. A taky se najednou cítím trochu osaměle. S holkama to bylo fajn a teď navíc jako by na trailu vůbec nikdo nebyl. Až k večeru jsem potkal borca, co s sebou nosí velký koš na prádlo, tak jsem s ním prohodil pár slov. To bylo někdy před pátou. Chvíli poté jsem došel do kempu, který ještě není otevřený, ale šlo by tu zakempovat. Na záchodě je dokonce toaletní papír. Dávám tu u stolu poslední dnešní sváču.

Za další kilometr nebo dva je silnice a trailhead. Tady je resupply box, kam jeden trail angel dal nějaké dobroty pro hikery. Beru dvě malé sladkosti a doplňuju vodu.

Přejdu silnici a už si říkám, že budu hledat místo na spaní, akorát ještě tak kilometr, až se trochu vzdálím od cesty.

V 18:30 nacházím hezké celkem rovné místo v lese. Beru. Zakládám tábor.

Teď je 19:44 a už je tma a ve spacáku dopisuju blog.

Jinak, opravdu jsem si vzal s sebou z Paysonu mega jídla a vypadá to, že s tím dojdu až do Flagstaffu. Původně jsem myslel, že doplním zásoby v Mormon Lake, které je 2 dny před Flagstaffem a otevírají tam sezónu v pátek 12., ale takto kolem toho možná projdu už 11. Ještě uvidím.

49 km, stoupání 1489 m. Celkem 842 km.