Úterý 9. dubna

Vstáváme kolem 5:30. Moc dobře jsem se nevyspal. Jednak jsem byl trochu přejedenej od večeře a pak taky mám pocit, že na mě zase něco leze. Ale věřím, že když teď trochu zvolním, tak to bude zase ok.

Kolem sedmé jdeme na snídani. Je tam plno Mexičanů, že ani není pro nás místo. Ale naštěstí se brzy jeden stůl uvolní. Děláme si vafle a topinky. Dávám si taky jogurt a džus a několik čajů.

Pak chvíli vegetuju na pokoji a dopisuju blog a pak o půl desáté už s věcma odcházím. Prve chci jít do běžeckého obchodu, který otevírá v 10. Potřebuju nové kraťasy. Ty moje jsou potrhané z mojí eskapády před pár dny. Taky bych chtěl novou kšiltovku. Moje je už dost jetá, ale hlavně má od Kearny ohnutý kšilt.

Dojdu tedy do obchodu Rim Runners. A koho tam nepotkám! Doc a další 2 hikeři! Super! Oni tedy přijeli z druhé strany, takže jsou asi 4 dny za mnou. No ale ani kraťasy, ani kšiltovku tu neseženu. Škoda.

Pak jdu na poštu. Pořád nemám stan, co jsem objednal už dávno. Poslední týden je zaseknutý ve Phoenixu. Asi má špatný štítek. Nadiktuju paní číslo zásilky, ona si to najde a říká, že to se někdy stane a pak ten balík pendluje sem a tam. A že teda ho někdo bude muset odchytit a spravit to. A kam ho teda chci poslat. Tak říkám, že vrátit zpět odesilateli. Je totiž otázka, jak dlouho ta operace bude trvat. Udělám si místo toho novou objednávku.

Pak volám do ZPacks a zjišťuju, co mají k dispozici.

Pak jdu do dalšího sportu a kupodivu nacházím kraťasy i kšiltovku! Kraťasy jsou Adidas, což úplně nemusím ty jejich proužky, ale lepší než nic.

Pak jdu do Walmartu a jím v místním Subway. U toho řeším objednávku stanu. Mám problém s platbou, ale nakonec se to povede. Nakonec objednávám skoro to samé – ZPacks Plex Solo Lite.

Když tam tak sedím, tak přijde Alenka s Lenkou. Mají už po nákupu a teď se jdou najíst. Já jdu nakoupit, tak se loučíme, že asi budou na stezce dřív a dojdu je později.

Nakupuju dlouho jako vždy a beru toho tentokrát fakt příliš. Mám velký problém všechno nacpat do batohu. Má to být jídlo na 3,5 dne. A ejhle, zase se tu objeví holky. Ještě musí přebalit věci. Jdu tedy napřed. Ale nakonec to dopadne tak, že ony chytí stopa zpět na trail přede mnou a po cestě mě naberou (šel jsem dál z města). Veze nás trail angelka.

Konečně vyrážíme z Pine Trailhead. Je hrozně moc hodin! 14:55!

Nemáme dnes velké ambice, vidíme to tak na 15 km. Prve jdeme spolu, ale stezka mírně stoupá, tak postupně nechávám holky za sebou. Zkusím na ně počkat kolem toho 15. km, až najdu hezké místo na stanování.

Cesta je velmi příjemná. Je zařezaná ve svahu a jsou tu krásné výhledy do krajiny. A ani to není moc do kopce, jen se to mírně houpe. Takových úseků kdyby bylo víc!

Celkově mám najednou takový pocit pohody. Konečně nemusím nikam moc spěchat. Předtím jsem pořád utíkal před deštěm. A taky jsem měl stres s tím stanem, protože jsem pořád čekal, kdy konečně někam dorazí. A před týdnem jsem ještě k tomu řešil powerbanku. Teď už stan moc neřeším. Nějak to dopadne. A ten nový snad dorazí do Flagstaff včas. Teda pořád je tu to, že není jisté, jestli stihnu dojít do cíle, ale myslím, že by to mohlo vyjít.

Kolem 18:15 zastavuju a čekám na holky. Ty přijdou tak někdy po půl. A s místem souhlasí, takže tu zůstaneme. Kolem sedmé se stmívá a o půl osmé už jsme ve spacácích.

Teď je 20:14 a mám dopsaný tento zápisek!

15 km, stoupání 404 m. Celkem 793 km.

Napsat komentář