Anyberry

Sobota 6. dubna

Dnes to byl teda den!

Kolem šesté vstávám, snídám, balím a v 6:40 vyrážím. Potřebuju dostopovat z Paysonu zpět na trail. Je to asi 30 minut autem. Stopuju a zároveň kráčím směrem ven z města. Když jsem víceméně venku, zastaví mi starší týpek. Čekal jsem tedy asi 20 min. Že prý si tu v Denny’s včera zapomněl mobil a teď jede zpět dom do Phoenixu. Posloucháme Pink Floyd. Je to dobrý! Asi bych si to někdy měl poslechnout!

V 7:35 jsem zpět na trailu. To je slušný čas, to to hezky vyšlo. Prvních 10 km jdu v nížině a pak začínám pomalu stoupat do hor.

Když mám za sebou 20 km, dojdu k místu v lese u řeky, kde je postavených dost stanů. Asi nějaká parta, co upravuje stezku.

Pokračuju dál. Po dalších 2 km dávám pauzu. Je asi 12:30. Zjišťuju, že u těch stanů bylo rozcestí a já jsem blbě odbočil. Hmm, co teď? Vrátím se zpět? Ale to znamená, že hodina je v čudu. Koukám na mapu a vypadá to, že můžu pokračovat dál po této stezce a pak se zase napojím na AZT. Bude to celkem 25 km místo 30 a ještě se vyhnu vysoké výšce. Je dnes hodně kosa, včera nahoře sněžilo, takže se mi to zamlouvá.

Pokračuju tedy dál. Stezka je pořád slušná a začíná prudce klesat do údolí k řece. Dole už slyším hlasy. Je to ta parta, co kempuje na rozcestí. Jsou to dobrovolníci a pracují pro nějakou vládní agenturu. Varují mě, že dál to může být horší, protože až potud to už upravili. Ale že by mě od toho zrazovali, to ne. Prý je to krásná stezka.

Pokračuju tedy dál. Hned vidím, že to bude dost prodírání. Ale nevypadá to ještě tak zle. Až o kus dál to začne být čím dál horší. Hlavně je tu hrozně moc trní, které musím překonávat. Jsem celej doškrábanej. Roztrhnu si kraťasy.

Dojdu k odbočce a třeba to dál bude lepší. Bohužel není. Jsem teď v otevřené krajině a aspoň tu není trní, ale stezka zmizela úplně. Předtím byly aspoň náznaky.

Dojdu do sedýlka a vidím kam mám pokračovat – do dalšího řečiště. Je mi jasné, že to bude hrůza. Jsou 3 hodiny a ušel jsem na této stezce přes 8 km. Nedá se nic dělat, musím se vrátit. Je to stejné utrpení jako tam, akorát na pár místech u brodů potoka už tolik nebloudím.

Když jsem skoro zpět u toho místa, kde jsem potkal pracanty, a tedy skoro už na dobré stezce, tak potkám medvěda. Je to u potoka v takovém lesíku. Zrovna si drbe záda o strom. Je tak 10-20 metrů daleko. Vytáhnu mobil a jdu natáčet video, ale medvěd si mě zřejmě všimnul, postaví se na 4 a kouká na mě. Tak trochu ustoupím zpět za křoví a už na sebe nevidíme. Chvíli vyčkám a pak se pustím opatrně dál. Už ho neuvidím. Později se dozvím, že není potřeba se jich bát, že se lidí bojí a většinou utečou a když ne, tak stačí ho zahnat. To jsem netušil. Měl jsem pocit, že u nás se jich bojíme. Možná jiný kraj, jiný mrav?

Dojdu na místo, kde jsem předtím potkal partu pracantů. Už jsou fuč. Je to ještě tak 3-4 km k rozcestí a jejich kempu. A hlavně do kopce. Přidám do kroku, ať jsem co nejdřív zpět na stezce. Docházím je těsně před rozcestím. Povídám jim svůj zážitek z posledních 5 hodin – přesně tolik času jsem ztratil. Z medvěda jsou překvapení.

Svačím. Je to až s podivem, ale za celých těch 5 hodin jsem nejedl nic a neměl jsem pocit hladu. Teď se ale pořádně nafutruju a v 17:50 vyrážím dál. Trochu mi ta vsuvka udělala čáru přes rozpočet, protože v pondělí má večer pršet, tak chci dojít do města. A taky mám už zamluvené ubytko s Lenkou a Alenkou, které jdou od začátku přede mnou a konečně se potkáme. Chci ujít ještě aspoň nějakou vzdálenost z trailu. Půjdu tedy hodinu nebo dvě za tmy.

Když se v 7 stmívá, dojdu jednu holku, co si zrovna fotí z kamínků vytvořené číslo 400 – ani bych si toho nevšiml. Jsem v půlce trailu! Fotím se také.

Pak už za tmy potkávám ve stanech známé, co jsem je už potkal před pár dny. A pak pokračuju až skoro do 9. Skončil bych i o trochu dřív, ale dlouho nebylo vhodné místo na kemp. Nakonec jsem našel fakt hezký rovný plácek v lesíku. Rychle se připravím na spaní a zalehnu. Kupodivu jsem měl až do konce pořád dost energie. Zřejmě pomohl kratší den včera a taky domnělý přebytek jídla, díky kterému jsem se futroval, co to šlo.

51 km, stoupání 2563 m. Celkem 694 km.