Anyberry

Pondělí 1. dubna

Ráno vstávám kolem sedmé, nikam nespěchám. Musím stejně prve jít na poštu a ta otevírá až v 9. Pošlu nefunkční powerbanku (Nitecore Carbo 20000) a pár dalších drobností strýcovi do Chicaga. Němka Magic má odvoz na trail od Garyho v 9.

Konečně se potkávám se Sarah, která dorazila na poslední chvíli včera večer, když už všichni spali. Dnes se zase rozejdeme, protože já pokračuju dál, ale třeba se ještě na trailu potkáme.

Balím se a někdy po deváté vyrážím na poštu. Použiju obálku s jednotnou cenou 10 USD. Možná by to šlo i levněji, ale nechce se mi to řešit a paní na poště říká, že toto bude nejlepší.

Pak jdu kousek ven z města na hlavní silnici stopovat. Stojím tam celkem krátce a zastaví mi pickup – je to Gary. Zrovna někoho hodil na trail a jel zpět a viděl mě tu. Tak mě samozřejmě musí vzít. Je to borec.

Zpět ke trailu je to tak 10 minut jízdy. Když tam dojedem, zrovna začíná pršet. Loučím se s Garym a jdu čekat pod most, než přestane pršet. Už by dnes moc pršet nemělo.

V 11:02 vyrážím. To je hodin! Snad aspoň někam dojdu. Alenka, co je pár dní přede mnou, mi radí, abych došel ke kolektoru vody, že ho můžu použít jako přístřešek, když pořád nemám stan. Ale to je 40 km, to bych musel jít po tmě a to se mi moc nechce. No uvidíme.

Cesta vede kousek kolem řeky Gila a pak už spíš nad ní. Je to celkem fajn. Trochu se to vlní. Pak se začínají objevovat skalky, to se mi líbí.

Kolem poledne chvíli prší. Odpoledne to vypadá, že už to bude jen lepší. Ale v podvečer se obloha černá. Prve si myslím, že to už zůstane za mnou. V 8 večer už měla být pravděpodobnost srážek jen 8 %. Jsem rozhodnut dojít až ke kolektoru. Navíc mi někdo po cestě řekl, že tam bude i jedna další hikerka, co s náma včera spala v Kearny – Bagel.

Kolem sedmé, zrovna když se stmívá, tak začíná pršet. Ajajaj. Stoupám vzhůru do kopce a jde mi to dobře. Prve mám jen větrovku a pak vytáhnu pončo, které nesu celou dobu s sebou pro případ nouze. Je to jednoduchá igelitová pláštěnka, co jsem dostal někde na závodě. Je to nic moc. Trochu ji natrhnu jen jak si ji navlíkám. No ale lepší než nic.

Chvíli před tím, než dojdu ke kolektoru, tak přestane pršet. Dojdu tam 20:30. Tak to jsem měl štěstí. Nevím, jestli by mě kolektor ochránil. Jsem po zero day plný sil, tak jsem byl rozhodnut prostě jít dál, dokud nepřestane. Klidně dalších pár hodin.

No nic, zdravím se s Bagel, stelu si pod kolektor, převlékám se do suchého a jdu spát. Je to dost nepohodlné místo, mám pod sebou kamení. Ale jsem v suchu.

42 km, stoupání 1608 m. Celkem 484 km.