Anyberry

Sobota 23. března

Dnes večer se má zkazit počasí, takže si dávám od stezky pauzu. Čeká mě totiž přechod přes Mount Lemmon a tam bude sněžit a až do středy tam bude mrznout. Jsem domluvený s Betsy, která je trail angel, že mě vyzvedne ještě s jednou další hikerkou v 10 dopoledne na míli 161, kde stezka křižuje silnici – Catalina Highway.

Budík mám nastavený na 5:20. O 5 minut později se vyhrabu ze spacáku. Balím a jím ovesnou kaši. Vyrážím v 5:50. Čeká mě asi 16 km, takže času mám dost. Na začátku je ještě šero, ale brzo se rozední.

Je to tu překvapivě dost zelené. Takové pastviny, občas je tu i nějaký dobytek. Jdu kolem 5 km/h, ale pak přijde i nějaké stoupání, tak to mě trochu zbrzdí.

Nakonec vylezu do sedýlka a odtud už je to jen asi 10 minut dolů k silnici a kempu.

Dojdu tam v 9:40, pozdravím se s Amy – další hikerkou – a o minutu později přijede Betsy. Jak vystupuje z auta, tak si odepíná startovní číslo z trička. Ráno byla na závodě na 5 km. To se mi líbí! Hned na první pohled je sympatická. Jsou i s manželem Waynem v důchodu a baví je pomáhat lidem na trailu. Hned si povídáme o různých věcech.

Dojedem k nim domů. Tam je Wayne. Taky působí sympaticky. Jsou to moc milí lidé. Dáme si sprchu, pak prý co si dáme na jídlo. Všechno je nám k dispozici. Udělám si salát a k tomu hummus a tortily, co mi zbyly z trailu.

Cítím se tu dobře. Jsem rád, že jsem se včera odhodlal a zavolal Betsy. Jsou super. Pak různě kecáme.

Odpoledne jedeme do REI – outdoorový obchod. Amy si chce něco koupit a já toho využiju a koupím si dlouhou lžíci na moje cold soaking. S mojí krátkou to byl opruz.

Na večeři Wayne objedná pizzu.

Zatím není jasné, co dál. Zůstanu tu minimálně do pondělí. Jenže podle předpovědi se oteplí až ve středu, takže možná tu zůstanu dýl. Ale zase tu nechci příliš dlouho smrdět. Uvidím podle situace.

Večer pak dopisuju blog a mezi osmou a devátou jdeme spát.

16 km, stoupání 539 m. Celkem 273 km.