Anyberry

Čtvrtek 21. března

Vstávám kolem šesté. Tentokrát nemrzlo. Čeká mě nemilé překvapení. Mám prokousanou botu – z boku skrz a nahoře je okousaný svrchní materiál. To je nemilé. Asi to byl ten hlodavec, co jsem ho večer odháněl.

Snídám, balím a v 6:49 vyrážím. Prve mě čeká podobný terén jako včera. Ale pak přejdu silnici a začíná se to trochu měnit. Dojdu do ďolíku k řece a tady je to všechno zelené. Dokonce se koupu.

Jak se dostanu dál od řeky, tak je to chvíli zase stejné jak předtím, ale pak se začne objevovat trochu víc šutrů a taky obří kaktusy. Na ty jsem se těšil. Nikde jinde na světě prý nerostou. Občas je tu taky nějaké kvítí.

Dopoledne řeším objednávku stanu ze včerejška. Vyměním si pár e-mailů s podporou. Prý odlehčená verze Lite je novinka a jsou trochu pozadu a bude trvat 1-3 dny, než ho vyrobí, a není tedy jisté, jestli dorazí včas. Nakonec tedy beru normalní Plex Solo. Rozdíl v hmotnosti je jen asi 30 g, takže ten Lite je možná stejně už trochu extrém. Odstranili vnitřní kapsy, použili tenčí materiál na podlážku a napínací lanka jsou o průměru 1,3 mm místo 2 mm.

Ve 12:40 se dostanu k parku Colossal Cave. Prve projdu kolem ranče a pak po hezké stezce až k návštěvnickému centru a vstupu do jeskyně – hlavní místní atrakce, jak napovídá název. Je to zacházka kilometr nebo dva. Chodí sem dost hikerů, protože si sem jde poslat balík s jídlem na další etapu. Tak jsem učinil i já.

Jsem tu ve 13:30. Prve vyzvedávám balík. Pak si dám k jídlu kuřecí stripsy a zmrzlinu. A pak se jdu kouknout na místní hiker box – krabice s jídlem, co lidem přebývalo. Je tu úplně mega moc jídla! A spousta kvalitních drahých věcí. Tak některé moje levné věci měním za lepší. Taky dobíjím a píšu blog.

Znovu vyrážím až tak v 15:15. Zdržel jsem se víc jak hodinu a půl! Sejdu zpět kus dolů a napojím se na AZT. Na konci parku je kemp a tam už kempuje pár AZT hikerů. Později se dozvím, že nejspíš mezi nimi byl i jeden česky pár, o kterém jsem věděl, že je přede mnou.

Můj cíl je dojít dnes až co nejdál k parku Saguaro, do kterého jsem si dnes koupil permit a kde se smí spát jen ve dvou oficiálních kempech. Do toho prvního by to už dnes bylo moc daleko. Takže se aspoň dostanu co nejdál a zítra projdu skrz celý park (27 km).

Slunko pořád pěkně peče, trochu se trápím. Ale po chvilce stoupání naštěstí pokračuje už jen klesání, takže to není tak zlé.

Pak dojdu k potoku před začátkem parku. Jeden borec tu už má postavený stan. Druhý sem zrovna došel.

Pokračujeme spolu ještě pár set metrů až co nejblíž k začátku parku. Kempujeme. Je tu další hiker. A v 10 večer pak dojde i Crush, ale to se dozvím až zítra.

Tentokrát balím boty do sáčku a dávám je dovnitř žďáráku.

Dneska to bylo konečně trochu rozmanitější a zajímavější.

42 km, stoupání 507 m. Celkem 215 km.