Anyberry

Sobota 16. března

Budím se asi ve 2 a už nemůžu spát. Polehávám a vstávám v 6. Balím se a snídám. V 6:45 vyrážím. V 7:30 musím být v Sierra Inn. Tam je ubytovaný Joe a má domluvený odvoz na začátek trailu (Montezuma Pass). Je to 20 minut pěšky. Po cestě se stavím v McDonaldu na čaj a pak v lékárně. Kupuju bonbóny proti kašli. Jsem trochu nachlazenej.

Potkávám se s Joem, pak přijede Clyde – trail angel, co nás hodí na začátek. Je to starší distingovaný pán. Povídá nám po cestě různé zajímavosti o trailu.

V sedle jsme v 8:11. Zrovna přijíždí i Paul, který s náma včera jel taky z letiště. Budeme startovat spolecně. Prevleču se do kraťasů a v 8:24 vyrážíme. Prve nás čekají 3 km na jih až k hranici s Mexikem – tady je oficiální začátek stezky.

Je tu taková vyschlá tráva a k tomu různé kaktusy a křoviny.

Na hranici jsem v 9. Je tu kus trumpovy zdi, vede odnikud nikam. Kluci dochází o chviličku později. Fotíme se a pak se vydáváme zpět.

Zpět v sedle jsem před desátou. Sice jsme toho zatím moc neušli, ale rozhoduju se pro pauzu. Aspoň se zbavím obřího rajčete.

Zatím jsme po cestě potkali další dva thru hikery a v sedle jsou další 3. A taky vidíme, že na druhou stranu startují 4 ženy.

V 10:09 pokračuju dál. Čeká mě stoupání 1000 m. Lidi z toho mají obavy a prý je to jeden z nejtěžších úseků AZT. Ale ukáže se, že je to velice mírné. Snažím se jít piánko.

Stezka vede víceméně po hřebeni. Po čase dojdu Paula. Pak potkáváme Girly Girl, která startovala včera odpoledne. Prý ten včerejší vítr byl brutální a v noci jí byla kosa.

V 12:12 dojdu do sedla. Odtud se dá za 10 minut vylézt o kus výš na kopec Miller Peak (2886 m). Neodolám a jdu na to. Jsou tu zbytky sněhu. A na stromech je námraza, je to hezké.

Nahoře jsem ve 12:27. Jsou tu hezké výhledy. Oproti včerejšku je dnes krásně, ale pořád je celkem chladno, takže to trochu pofotím a vyrážím zpět k sedlu.

Když se napojím na hlavní stezku, tak začíná klesání a je tu sníh! Je to hezká atrakce.

Za chvíli opět dojdu Paula, který vynechal vrchol. Ve 13:30 dojdeme k prvnímu zdroji vody. Na začátku jsem měl 2 litry a teď mám pořád víc jak litr. Vodu tedy žádnou nedoplňuju.

Následuje takový traverz. Už bychom ají chtěli sestoupit níž do tepla, ale ještě si celkem počkáme.

Pak se dostaneme dolů do zalesněného kaňonu. Tady před dalším zdrojem vody potkávám dva hikery. V 16:12 jsem u betonové nádrže. Ta je podle očekávání prázdná. Vodu beru o kus dál z takové louže ve vyschlém potoku. Dávám i sváču. Když znovu vyrážím, tak mě zrovna dojde Paul. Zastavuje a nabírá vodu. Ušli jsme asi 30 km a shodujeme se, že ještě tak 5.

Ještě teda chvíli jdu. Když mám 35 km, tak se cítím už celkem znavený. Nacházím místo na kemp a zastavuju. Je okolo šesté.

Když už mám rozbalené věci, tak jde kolem Paul. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se ke mně přidal, aspoň bych tu nebyl sám. Ale Paul říká, že ještě kousek půjde.

Zhruba v 7 zalezu do spacáku. Stmívá se. Už za tmy slyším divné zvuky – pohyb nějakých zvířat a takové jakoby odfrknutí. Je to celkem blízko. Raději věším batoh i s jídlem o kus dál na strom. Pak už je ticho.

36 km, stoupání 1661 m.